Praha zelené město

Praha zelené město
Praha je město plné přírody

čtvrtek 21. listopadu 2013

Císařský Mlýn

Mám rád tohle tajuplné, magické místo. I když bylo nedávno celé přestavěno, přesto připomíná pobyt podivínského císaře Rudolfa II., který sem často utíkal před svými vladařskými povinnostmi a často osaměle bloumal po celém prostoru mlýna. Areál středověkého mlýna ze 14.století se pokoušel získat do svého vlastnictvím už jeho otec Maxmilián II., ale podařilo se to až Rudolfovi v roce 1584, kdy pro něj mlýn zakoupili čeští stavové  a poté darovali císaři jako poděkování za to, že přesídlil se svým dvorem do Prahy. Rudolf II. jej nechal přestavět a upravit v manýristickém duchu - vzniknul tak unikátní mystický soubor staveb i zahradní a vodní architektury, jejichž účel se dodnes nepodařilo rozklíčovat.  Nezvykle byl v úpatí svahu umístěn bazén obklopený skálami, na hladině plul altánek s fontánkou. Vše bylo propojeno manýristickou kolonádou s výhledem na Vltavu. U mlýna byla zřízena slavná brusírna darhokamů Dionysia Miseroniho a jeho synů. Atmosféru dílny žánrově mistrně zachytil Karel Škréta, na jehož obraz se můžeme podívat v Národní galerii.

(pro lepší rozlišení fotky rozklikněte)

Mlýn ztratil svůj význam výstavbou podbabského plavebního kanálu, kdy říční rameno, které pohánělo vodní mlýn, bylo odříznuto, a vznikla z něj okrasná parková vodní plocha s názvem Malá Říčka. Na začátku 19.století byly budovy mlýna přestavěny klasicistně a objekt začal být využíván pro průmyslovou výrobu, která byla vázána na dostatek vody - nejdřív tam byla valchárna, potom barvírna kartounů a nakonec papírna. Ta se během let proměnila v podivný slepenec provizorních budov nevalné kvality,  v sedmdesátých letech 20. století pak objekt dosluhoval jako provizorní obydlí nejnižší cenové skupiny. Počítalo se s jeho rekonstrukcí, v jejímž rámci byly zbořeny pozdější dostavby a zbytek dále chátral, až zůstala jen torza v podobě manýristické brány a grotta.




Na začátku 21. století byl mlýn nově zrekonstruován a dostavěn jako obytný areál s replikou manýristické kolonády, nad níž byl nově vystavěn dům v hmotě pozdějšího klasicistního objektu. V hodnocení rekonstrukce panují rozpory. Dokonce ani památkáři se nedokázali shodnout, zda proběhla citlivě či nikoliv. Největší výtky směrem ke stavebníkovi byly v tom, že neumožnil provést včasný archeologický průzkum, na území s očekávanými cennými nálezy ze středověku a z doby provozu brusírny drahých kamenů. Jako klad se vyzdvihuje, že osamělé fragmenty původní stavby, které byly ve velice špatném stavu, byly zachovány a citlivě zakomponovány do nového obytného souboru. Dříve zchátralý areál dnes skvěle naplňuje funkci bydlení pro lidi, kteří mají vztah k historii a oceňují i přírodu blízké královské obory. Jak se záměr povedl, ponechávám na laskavé úvaze každého čtenáře.



Kamenná arkádová chodba s 22 oblouky a ochozem, jejíž repliku můžete vidět vpravo v přízemí dnešní hlavní budovy, spojovala grottu a mlýn a sloužila jako výstavní galerie uměleckých předmětů

Až později v roce 1606 byla přistavěna manýristická brána původně označená Rudolfovým monogramem R v kruhu, stejně jako ve Španělském sále na Pražském hradě. R uvidíme i nad grottou. Bránu  navrhoval snad Giovanni Maria Filippi.




Patník před branou

Zachovaný a obnovený manýristický altánek...

...pod ním dodatečně vystavěná branka v ohradní zdi z roku 1921

Tu nejvíce záhadnou stavbu z celého původního Císařského mlýna jsem nechal na závěr. Je to grotta (umělá jeskyně), kterou vyhloubili ve stráni nad mlýnem. Když vstoupíme dovnitř, do prostoru s klenutými kamennými kvádry nahoře s otvorem propouštějícím světlo, přímo cítíme sálat mystickou energii tohoto prazvláštního místa. O čem přemítal osamělý podivínský císař na tomto místě připomínajícím hrobku? Za jakým účelem si grottu nechal postavit? Uprostřed umělé jeskyně prý bývala vodní nádrž s fontánou. Toho využil později v 18. století podnikavý mlynář, který na základě mylného tvrzení tehdejší doby, že šlo o lázeň krále Matyáše, nechal grottu vybavit deseti vanami pro výletníky do Stromovky a značně tím navýšil svoje příjmy.


Grotta je dnes na vyvýšené terase, obklopená rekonstruovanými renesančními nikami a arkádami



Nika ve vstupním prostoru grotty


Manýristické ostění vstupu robustními pískovcovými kvádry

Detail Rudolfova znaku


Mystičnost místa poněkud narušila výstavba (dnes už zrušené) železniční vlečky, kdy skála grotty byla obnažena až na kost


 Násep a zbytky mostu zrušené vlečky před branou areálu








1 komentář:

  1. Pěkný, chodil jsem kolem, když to byla ruina, která se měla strhnout. A ten patník sloužil k vázání koní :)

    OdpovědětVymazat