Jarov - je místní část Žižkova
v okolí ulic Na Jarově a Pod Jarovem. Původně území dnešního Jarova
patřilo k Hrdlořezům. V roce 1900 ves Hrdlořezy náležela do okresu
Žižkov a měla 1007 obyvatel. Vlastní Jarov vznikl v letech 1912 - 1914,
kdy byla u samoty Chmelnice vystavěna stejnojmenná kolonie. Ještě dnes je ve
štítě jednoho z prvních domků nápis Jarov a bývalo zde i kino stejného
názvu. Další rozvoj kolonie pak nastal ve 20.letech 20.století, kdy byla
vystavěna i škola Na Jarově (1928) s pěti postupnými ročníky.
Víte, že je v Praze celkem 112 čtvrtí? Přitom běžný Pražan zná většinou jen Václavské náměstí a tři ulice v okolí svého bydliště. Jak říkal Karel Čapek:"Obyvatel Letné se dostane k Olšanům leda při svém vlastním pohřbu, zatím co obyvatel Královských Vinohrad zavítá spíše do Alžíru než do Petrské čtvrtě". Přitom každá čtvrť v Praze má svou vlastní tvář a svůj svébytný charakter. Zvu Vás proto na společné virtuální cestování– pojďme poznat všechny pražské čtvrtě...
pátek 31. května 2013
Dolní Žižkov
Žižkov – jedna z nejsvéráznějších čtvrtí
Prahy, co už o ní bylo napsáno knih i vydáno fotografických publikací.
Žižkováci vždy byli na svoji čtvrť hrdí a nazývali ji Republika Žižkov, což
bylo i patřičně označeno na hraničních domech čtvrti. I dlouho po připojení
k Praze se místní obyvatelé pokládali nikoliv za Pražáky, ale za
Žižkováky. Žižkov, založen na východě města, byl vždy čtvrtí pro chudší vrstvy. Ale
spletenec ulic, dvorků a pavlačí měl své kouzlo tím, že se život odehrával na veřejných prostranstvích a vytvářel tak zajímavé společenství lidí. Žižkov prý má i největší počet hospod na
obyvatele na světě.........
Mezi lidmi se dřív Žižkovu říkalo Žižkaperk z
německého Žižkaberg. V době protektorátu ale nacisté čtvrť oficiálně
pojmenovali Veitsberg čili Vítkov, asi pro ně v té době Žižka nebyl
přijatelný. Žižkov vznikl v roce 1875 rozdělením obce Královské
Vinohrady na dvě části - Královské Vinohrady I. (pozdější Žižkov) a Královské
Vinohrady II. (pozdější Vinohrady). V roce 1877 byly Královské Vinohrady
I. přejmenovány na Žižkov, který byl v roce 1885 povýšen na město a v roce
1922 začleněn jako Praha XI do nově vytvořené Velké Prahy. Žižkov je
téměř celý na území městského obvodu Praha 3 i stejnojmenné městské části,
jen malé kousky zasahují na Prahu 8 a 10.
čtvrtek 30. května 2013
Hrdlořezy
Pražská
čtvrt s jedním z nejzajímavějších názvů, který označoval ves nikoliv
vrahů, jak by se dalo soudit, nýbrž lapků , násilníků a rváčů, čili jak se tehdá
říkalo „hrdlořezů“. Zdá se však, že tyto
pověsti rozšiřovali místní hostinští, aby se lidé u nich na noc ubytovali a
byli tak vůči „hrdlořezům“ chránění a tím se i zvýšily jejich tržby.
Zajímavostí byla hospoda z počátku 16. století,
která byla postavená po obou stranách silnice. Cesta procházela skrze ní a měla
na obou stranách dvora vrata, která se dala v případě potřeby uzavřít a cestu
zahradit. Tím poskytla formanům a cestujícím bezpečí. Kromě lokálu měla i
hostinské pokoje, stáje pro koně a kůlny pro kupecké vozy.......
Staré Bohnice
I I po připojení
k Praze v roce 1922 zůstaly Bohnice jen malou osamocenou vsí
uprostřed polí přiléhající k Zemskému ústavu pro choromyslné. Dnes je celý areál chráněn jako kulturní památka. V 70. letech bylo
v jižní části Bohnic postaveno rozsáhlé sídliště. Tím krásnější je však překvapení návštěvníka když
zabočí za roh do starých Bohnic a najednou si připadá, že se ocitnul na
jihočeské návsi. Náves zdobí barokní statek Vraných s krásnými štíty a
zachovanou stodolou, barokní fara, barokní zámek, klasicistní kostel
a secesní dům s bývalou restaurací a kinem. Starobylá ves se prvně připomíná už
roku 1158. Ze starých Bohnic pokračuje silnička malebným Bohnickým údolím do
Zámků k Vltavě, kde je přívoz.
Stará ves se tulí v údolí, dnes ve stínu sídliště
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)